texty

Kdosi mi řek'
že napíšu píseň
zažehnu svíci
stočenou z vět
slova jsou lék
na úzkost a tíseň
a i když není co říci
je vždycky co pět

Jsou chvíle kdy rád jsem
ve vyšší péči
pod cizí vládou
nesvévolný
kdy neznám své rádce
co znají a léčí
duši mou mladou
onu puštěnou nit

Kroužím
věštbami vědem veden
rukama přadlen předen
toužím
na sama sebe hledě
to co ví nebe vědět

Kdosi mi řek'
že napíšu píseň
o laciných verších
v níž slova nejsou podstatná
jde do výšek
kde čerti žení se
co je však horší
než nemít pro co hrát
co je však horší
než nemít komu hrát