> hudbo, hraj!
novinky na: 
malí bojovníci

narozený do svobody

(1982 – 2000)

   Narozený do svobody
   bez podoby, ale coby,
   málo, stačí málo.
   Vhozený do divný doby,
   do nádoby plný vody
   stálo, sněhů stálo moc.

Legenda praví, že jsme se s Péťou poprvé sešli v Lucerně na koncertě skupiny Spiritual Kvintet v září 1982. Právě tehdy se totiž seznámily naše maminky. Tatínkové, ti se znali už ze střední.

Z předlistopadového období si nepamatujeme skoro nic, víme jen, že jsme spolu strávili celé léto 1983, a to v krušnohorských Abertamech. Muselo to být krásné.

Když jsme nabrali tolik síly, abychom sami sebe unesli, vydali jsme se ještě před šestým rokem věku na svůj první vandr. Na zádech maličké usárničky, v ruce mečovací hole a na rtech první písničky.

Jisté je, že v šesti letech začal Honza hrát na kytaru, a jisté také je, že to nebyly jen povinné etudy a stupnice, ale taky Dobešova Jarmila, Ryvolova Bedna a Nedvědovy Ptáčata. Na letním táboře v Roudné zpíval s velkým úspěchem Hvězdu na vrbě. * Péťa mezitím vrzal na housličky, brzy ho to ale přešlo. Na kytaru ho později začal učit jeho starší bratr.

Po ukončení prvního cyklu ZUŠ začal Honza hrát a zpívat mnohem víc, než když musel. Tak to bývá. Metodou pokus omyl obsáhl skoro celého Plíhala, Dobeše a Nohavicu a někdy ve třinácti napsal svoji první písničku. Byla to oslavná balada o Karabenemsíefendim, hrdinovi hnědých mayovek. * V podobném věku začal psát i Péťa. Nejprve anglicky, později česky – ovšem, zvláště o amerických venkovanech (viz píseň Já byl jen kovboj).

na Brčálníku

Pěší vandry se mezitím přeměnily v týdenní až desetidenní cyklotúry, vedené ovšem stále našimi přírodymilovnými otci. Společně jsme také navštívili řadu cizích zemí, to zase vždy vlakem a nikdy ne jinak. To tuláctví nám vydrželo dodnes; není snad větší úlevy, jako když se pod vámi rozjíždí vlak směrem z města.

Okolo patnáctého roku věku jsme spolu přechodně hráli stolní tenis za nelahozeveský oddíl TJ Dynamo. Petr za něj hraje dodnes. Honza na něho nikdy nestačil.

Na gymnázium dojížděl Péťa do Prahy. Školní půda byla také dějištěm prvních veřejných vystoupení dvojice Řepka – Ovsenák. To bylo ale ještě v minulém století.